Dřevostavba - příroda nejen na zahradě

Ještě před 20 lety by si většina lidí u nás nedokázala představit, že dům může být postaven z něčeho jiného než z cihel. Jiné stavební materiály než malta, cihly a písek působily na většinu Čechů zcela exoticky, a zaváněly něčím nedokonalým, provizorním. Jak ale šel čas, i český stavební trh se otevíral stále více, a i do stojatých vod českého stavebnictví začaly pronikat nové trendy.  Tehdy byla dřevostavba novinkou, pod kterou si většina lidí představovala srub z masivní kulatiny uprostřed kanadské divočiny.  Dnes je tomu už zcela jinak, nové typy staveb se prosadily i u českých stavebníků . Jejich nesporné výhody zlomili odpor k něčemu novému a neznámému, a dřevostavby se staly běžným typem staveb nových domů i nás.   Existuje celá řada firem mající za sebou stovky postavených domů, třeba olomoucké HP Domy . A čím že si získaly i u nás svoje místo na slunci ?

Dřevostavba - etalon energeticky úsporného bydlení

Tepelně izolační vlastnosti jsou jedním z hlavních důvodů stále častější obliby dřevostaveb. Velká část domů, které jsou kategorizovány jako nízkoenergetické nebo pasivní, jsou vystavěny právě tímto způsobem. Díky konstrukci nosných stěn se přímo nabízí prostor, který se dá vyplnit velkou vstsvou izolace, která pak se speciálními ( obvykyle dřevovláknitými deskami) vytvoří ze zdi takového domu "sendvič" , který má oproti běžným zděným domům mimořádné tepelné a izolační vlastnosti už v základu.  V takovém domě neohříváte žádné chladné zdi, které vnitřní prostor dále dochlazují. Udržovat teplotní pohodu v takovém domě je velmi jednoduché, a málo náročné na spotřebu energií. I proto zde přichází v úvahu nové druhy a způsoby vytápění - tepelná čerpadla nebo solární panely - spojené u pasivních domů s jednotkami na rekuperaci energie.

Vydrží dřevěný dům ?

Nejčastější otázka , která je v souvislosti s dřevostavbou pokládána, je právě na trvanlivost takového domu. Vydrží dřevostavba totéž co zděný dům ?  Je zvláštní, že si tuto otázku nepokládají všichni ti, kteří na zděnou stavbu položí střešní konstrukci z masivních krovů. Vydrží pak taková střecha? Samozřejmě , že vydrží, a vydrží tak dlouho, dokud do střechy nebude zatékat. A to samé je možné říci i o dřevostavbě - pokud je takový dům správně postavený, podle všech standartů, není třeba se obávat, že by Vám nebo Vašim dětem spadl na hlavu. Spíše než fyzické opotřebení přijde ke slovu  to morální. Zkuste si vzpomenout na zděný dům, ve kterém někdo bydlí bez rekonstrukce už 100 nebo 120 let. Napadá Vás nějaký jen tak rychle ? Proč se tedy na toto hledisko kouká zrovna při dřevostavbách ?
Riziko požárů - další velmi často zmiňovaný důvod. Nová dřevostavba musí splňovat stejné požární normy jako běžná zděná budova - na statiku a požární odolnost konstrukcí. Totéž platí i pro všechny další parametry takové stavby - odolnost proti větru, zátěži sněhem a jiným povětrnostním vlivům. Dřevostavby nemají nějaké jiné, měkčí normy, než zděné domy. Splňovat musí tytéž, a ve většině případů je překračují s velkou rezervou

Rychlost stavby celý proces zlevňuje

Oproti zděné stavbě je dřevostavba mnohem rychlejší a tudíž i výrazně levnější. Společného má zděný dům a dřevostavba vlastně jen základovou desku z litého betonu. Tady ale stavební shoda končí, a dál už získává proces "suché stavby" výrazný náskok oproti zděným typům staveb, kde je nutné dodržovat technologické přestávky spojené s vyzráváním zdiva, omítek a betonu. Zatímco se u zděného domu počítá stavba hlavních konstrukcí na měsíce, u dřevostaveb jsou to týdny. Spočítejte si, kolik stojí hodina práce jednoho zedníka, vynásobte si jí počtem lidí na stavbě, a zmíněným časovým rozdílem, vyjde Vám celkem vysoká částka. Za tu si můžete pořídit třeba realizaci zahrady na klíč, nebo jinou věc, kterou byste si k domu stejně museli objednat a zaplatit jinde.