Jak stříhat živé ploty

Červen je měsícem, kdy se prolíná jaro s létem. I když zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo za tři týdny začít léto, měli bychom se na něj nachystat. V červnu nás opět čeká spousta důležitých prací na zahradě, které budou zapotřebí, aby nám naše zahrada krásně vzkvétala. První do čeho se můžeme v tomto měsíci pustit je zastříhnutí živého plotu, který se nyní plazí nebo roste do všech stran. V poslední době spousta lidí ustupuje od živých plotů; nahrazují je drátěnými nebo dřevěnými. Častým důvodem bývá domněnka lidí, že údržba živého plotu je příliš náročná. Opak je však pravdou. U živého plotu jsou náročné maximálně první dva roky, kdy musíme dát rostlinám tvar, do kterého mají růst. Další roky už jen sestříháváme a tvarujeme. Údržba dřevěných plotů a plotů z drátěného pletiva je mnohem náročnější a nákladnější. Nemusíme se o plot sice starat každý rok, ale zhruba jednou za tři roky je potřeba plot natřít, každý rok je potřeba dotáhnout drátek, vyměnit prkno a podobně.

Základem bohaté koruny je hnojivo.

Pokud máme živý plot, měli bychom se o něj starat. Jakmile jej několik let ponecháme svému osudu, rozroste se do rozměrů, které se jen těžko krotí. Pokud chceme hezky bohatou a hustou korunu, měli bychom každý rok stromečky přihnojit. Jaké hnojivo použít, to už záleží na typu rostliny, která nám tvoří živý plot. Pokud máme živý plot teprve dva až tři roky, neměli bychom to se střiháním přehánět. V tomto období zasahujeme do růstu jen minimálně a provádíme jen nejnutnější řezy. Pokud bychom to s řezem přehnali, keře by se musely soustředit příliš na regeneraci a neměly by sílu na růst. V dalších letech už plot tvarujeme podle požadovaného tvaru. Stříháme plot ze shora nebo ze stran. K této činnosti poslouží benzínové nůžky na živé ploty, náhradou může být i křovinořez. S tím však není práce jednoduchá a výsledek není precizní. Při stříhání plotu používáme zahradnické rukavice, tím zabráníme poranění rukou. Dále je dobré použít plachtu, kterou vždy položíme pod plochu, kde zrovna stříháme plot. Do plachty nám napadají odřezky, které následně jednoduše odneseme a zlikvidujeme.

Pozor bychom měli dávat na ptačí hnízda; pokud nalezneme v plotě hnízdo s mláďaty, musíme nechat sestřih na dobu, kdy mladí ptáci vyletí z hnízda.

Pro živé ploty se hodí tůje, které jsou náročnější na stříhání, musí se stříhat každý rok. Starší dřevo už totiž neobrazí. Stálezelenými keři jsou například zimostrázy. Ty se výborně tvarují a mají hustou korunu. Jsou však jedovaté. Mezi stálezelené patří také ptačí boby či bobkovišně, ty jsou také jedovaté. Listnáče, jako je habr nebo buk při správném ořezu tvoří krásné husté ploty. Navíc, pokud si pořídíme buk červený, krásně prozáří v létě zahradu. U těchto stromů musíme mít na mysli, že patří mezi opadavé stromy. Proto v zimě bude živý plot jen částečně krýt a chránit naši zahradu. V poslední době se využívá také rychle rostoucích živých plotů. Zde se využívá rostlin jako je Turkestánský brest, Ulmus Pumila Celer, Jilm Sibiřský. Tyto stromy se však musí často stříhat a jsou napadány nemocemi. Na některých místech planety, jako například v Americe se třeba jilm stal invazním druhem, proto bychom s těmito druhy měli zacházet opatrně a výsadbu si dobře promyslet a zkonzultovat s odborníky. Více informací najdete na specializovaném webu o živých plotech.

Autor: Radim Dvořák