Kvalita zahradnictví a zahradních center je v České republice velmi různorodá. Našli jste při vašich toulkách za pořizováním nových rostlin do zahrady novou prodejnu, která Vás něčím novým příjemně překvapila ? A nebo naopak - navštívili jste zahradnictví, kde Vás i přes jeho proslulost něco nemile překvapilo ? Špatný sortiment okrasných dřevin ? Nepříjemný personál ?Pořádáte výstavu květin , nebo jinou výstavu se zahradní tematikou ? 
Lidé už zahrádkaří jen pro radost
Radost z pohledu na dorůstající úrodu je nyní hlavní motivací českých zahrádkářů. Což není moc dobrá zpráva pro okrasná zahradnictví. Zatímco dříve hrály velkou roli pro jejich činnost peníze získané z prodeje ovoce a zeleniny, nyní podle samotných zahrádkářů o jejich výpěstky již trh nemá zájem, přestože jsou kvalitnější než zelenina prodávaná v supermarketech. Lidé si proto na zahrádky chodí hlavně odpočinout.
Před rokem 1989 bylo hlavní náplní činnosti zahrádkářů pěstování ovoce a zeleniny i pro trh, na kterém byl často jejich nedostatek. Čeští zahrádkáři tak na trh dodávali asi polovinu objemu prodávaného ovoce a zeleniny a dvě třetiny vinné révy. Dneska už se o prodeji nedá mluvit. Důvodem jsou regály obchodů zaplněné levným ovocem a zeleninou ze zahraničí.
Dneska si kdykoliv v zimě koupíte hlávkový salát, ale není to ten, na který jsme byli zvyklí - křupavý, jemný. Dneska je ten salát 'plechový', protože musí vydržet v obchodě pět, šest dní a pořád být prodejný, nehledě na to, že trvá určitou dobu, než se doveze.
Totéž jahody, dostanete je kdykoliv v zimě, ale jsou 'gumové', mají jahodovou jenom barvu a tvar, ale chuť už zdaleka ne. Proto jsou zahrádkáři rádi, že dobře vědí, co si sami vypěstovali. Když si něco vypěstuji na zahrádce, tak vím, co do toho dávám, jestli to dělám s chemií nebo ne. Právě v sílící poptávce po zdravých "biopotravinách" je budoucnost zahrádkaření.
Typický zahrádkář je v důchodovém věku. Tito lidé na zahrádkách využívají čas, který najednou s důchodem dostali. Mladým lidem neumožňují trávit tolik času na zahrádkách dnešní uspěchaná doba a náročná zaměstnání.
Zahrádkářů však stále ubývá. Zatímco před rokem 1989 se jejich počet blížil polovině milionu, nyní ČZS registruje jen kolem 170.000 členů. Mnohé zahrádkářské kolonie totiž zanikly, v těch existujících majitelé pozemků často výrazně zvyšují částky požadované za pronájem pozemku.
Nejnižší částka bývá přes deset korun ročně za metr čtvereční, často to někde bohužel narůstá na stovky a to už jsou starší lidé těžko ochotni akceptovat. Průměrná velikost jedné zahrádky v zahrádkářské kolonii v Česku činí 400 metrů čtverečních. K nákladům je třeba kromě nájmu připočíst i peníze za vodu, elektrickou energii, nářadí a setbu. Náklady na svou práci samozřejmě nikdo nepočítá.
Přestože se v zahrádkářských koloniích za uplynulých 20 let mnohé změnilo, základ zůstává stejný. Stejná je dřina, kterou tam lidé mají, i radost ze zahrádky a jejích úspěchů. A stejné je i čekání. Když se jeden rok úroda nepovede, tak si zahrádkář řekne: 'Dobře, za rok to bude lepší,'.