Pěstujeme žampiony

Žampion patří mezi houby často využívané v kuchyni. Je to stopkovýtrusá houba patřící do čeledi pečárkovité. V průmyslové výrobě se nejčastěji využívají druhy jako je pečárka dvouvýtrusá, někdy známá jako žampion zahradní. Tyto houby se využívají především v gastronomii. Lze je využít ve spoustě pokrmů, lze je smažit i vařit. Lze je použít v palačinkách, smažené v trojobalu, dušené do omáček nebo sušené jako koření. Při sběru těchto hub si také musíme dávat pozor na příbuznou pečárku zápašnou. Tato houba je velice podobná výbornému žampionu. Roste na zahradách, loukách podél silnic i v lese. Jak je z názvu zřejmé, poznáme ji podle zápachu. Páchne po karbolu. Kuřáci však tento zápach necítí, cítit je až při vaření – pokud ji ucítíme, neměli bychom jídlo v žádném případě požívat.

Žampiony jsou velmi chutné houby a my je nemusíme hledat jen na pultech supermarketů nebo v lese, můžeme si je vypěstovat také doma. V současné době jsou využívány tři metody pěstování.

• Plodící substrát ze žampionárny k dopěstování – jedná se o naplozený substrát. Své už má za sebou a k průmyslové výrobě se již nehodí. Po druhé či třetí vlně opouští substrát výrobu včetně posledních plodniček žampionů. Tato metoda je ideální pro úplné začátečníky nebo nepěstitele. Jedná se v podstatě o rostoucí plodnice houby, ty jsou vhodné k pěstování ve sklepech. K tomuto pěstování nepotřebujeme žádný návod. Stačí jen pytel se žampiony zalévat. Letos nám vyroste pár žampionů, příští rok tu a tam také něco vyroste, třetí rok je pravděpodobně poslední. To už bude žampionů jen poskrovnu.
• Tradiční pěstební metoda – tato metoda už je náročnější. A to jak časově, tak finančně. Pěstební cyklus je poměrně dlouhý. Pro jednu kulturu trvá okolo 150 dní. Než začneme pěstovat žampiony, musíme si nachystat vše potřebné. Potřebovat budeme koňský hnůj a sadbu. Dále potřebujeme rašelinu, vodu, také sádru a na závěr formalín (40% roztok formaldehydu). Prvně si necháme dovézt 1-2 vozíky čerstvého koňského hnoje. V prostorech, kde budeme pěstovat žampiony (ideálně stará stodola, lze i na zahradě) rozsypeme rašelinu, na tu nasypeme koňský hnůj a promícháme se sádrou a dalšími přísadami. Do této směsi zasadíme sadbu. Kupujeme pouze kvalitní žampionové mycelium na zrnkách obilí. To zalijeme a přikryjeme mělkou vrstvou rašeliny. Důležité je udržovat dostatečnou vlhkost a vysokou teplotu okolo 25°C. Výhodou této metody je vyšší produkce, plná soběstačnost. Nevýhodou je časová i finanční náročnost. Dále potřebujeme přístup ke koňskému hnoji. I přes všechny správně dodržené postupy nemáme 100% jistotu, že něco vyroste.
• Žampionová zahrádka – asi nejjednodušší varianta pro rodiny. Zakoupená sada se skládá z pěstebního substrátu, který už je dopředu naočkovaný a krycí zeminy. Tato varianta je nenáročná na údržbu a cenově je také přijatelná. Například devítikilové balení pořídíme okolo 150kč. Takovéto balení nám bude plodit 40-60 dní a budeme z ní mít okolo 8kg hub. Záleží na kvalitě zakoupeného substrátu, horší kvalita se odrazí na produkci a můžeme vypěstovat třeba jen 3kg žampionů. Opět se hodí pro pěstování ve sklepech nebo prádelnách. Výhodou je menší finanční zátěž, času také mnoho nepotřebujeme. Dále můžeme trhat houby podle velikosti, jaká se nám hodí do pokrmů.

Takto si můžeme vypěstovat spoustu těchto lahodných hub přímo v našem domově. Žampiony pak nemusíte využít jen v kuchyni, ale třeba i při letním grilování - třeba jako https://www.grilykrby.cz/grilovana-zelenina/grilovane-zampiony/

Autor: Radim Dvořák© HandmadePictures - Fotolia.com