Kvalita zahradnictví a zahradních center je v České republice velmi různorodá. Našli jste při vašich toulkách za pořizováním nových rostlin do zahrady novou prodejnu, která Vás něčím novým příjemně překvapila ? A nebo naopak - navštívili jste zahradnictví, kde Vás i přes jeho proslulost něco nemile překvapilo ? Špatný sortiment okrasných dřevin ? Nepříjemný personál ?Pořádáte výstavu květin , nebo jinou výstavu se zahradní tematikou ? 
Rez na hrušních
Hrušky nás teprve čekají. Někde už je lze sbírat. Co nám ale u tohoto ovoce může lehce otrávit život, je rez hrušňová. Pokud již nyní máme strom a plody napadeny touto nemocí, je zpravidla pozdě. Pozdě bývá i na jaře, kdy rez můžeme objevit. Pokud chceme chutné plody, měli bychom dbát na prevenci a stromům pomoci již na podzim.
Rez hrušňová je onemocnění, které nejčastěji objevíme na hrušních. Pokud máme na zahradě sad s hrušní a najednou nám všechny stromy napadla rez, příčinou může být jalovec. Tento jehličnan je, stejně jako hrušně, často napaden. Pokud jsou tyto dva stromy v sousedství, nebo je sad v sousedství jalovce, může rez zlikvidovat až 90% úrody. Proto bychom tyto druhy neměli sázet poblíž sebe. Rez se projevuje žlutými a žlutohnědými skvrnami na listech nebo větvích. Následně stromy chřadnou a nové přírůstky uvadají. Nejčastějšími hostiteli rzi je jalovec čínský a klášterský.
- Pokud chceme zdravou hrušeň, musíme začít od jalovce.
Rez hrušňová může napadnout strom vzdálený až 200m. Jalovec je primární hostitel, na něm toto houbovité onemocnění přezimuje. Na konci dubna, někdy až do konce května, vyrostou na jalovci prašivé nebo rosolovité útvary (záleží na počasí), které se vzduchem přenáší na svého mezihostitele. Tím jsou hrušně. Objevují se žlutohnědé skvrny na listech; někde se uvádí, že poškodí 80%, někde 30% listu. Tím je ovlivněna asimilace a vývoj plodů. Dochází k deformaci a horšímu dozrávání plodů. Strom napadený rzí má také mnohem méně plodů než zdravý strom. Nakonec se vytváří tzv. aecidie (výrůstky) na spodní straně listu, které se prachem přenesou na finálního a zároveň primárního hostitele, kterým není nikdo jiný než jalovec.
Jak stromy chránit? Důležité je pěstovat je 150-200m od jalovců. Sázíme rezistentní kultivary. Před květem a po odkvětu stříkáme chemickými postřiky (750 SC, TOPAS C 50 WP). Na podzim se staráme spíše o jalovec, ten ošetříme chemickými přípravky proti rzi, zde se jedná o jeden vůbec z posledních postřiků, co nás na zahradě čeká. Na jaře se vrhneme přímo na hrušně. Pokud máme ošetřené jalovce, máme velkou šanci, že bude hrušeň zdravá a my tak budeme koncem léta sklízet výborné a především zdravé plody.
Autor: Radim Dvořák© Frank Mantwill - Fotolia.com