Vrba k zahradnímu jezírku nepatří

Podle keltského kalendáře je nyní, konkrétně od 15. dubna až do 12. května měsíc vrby. Podle keltského kalendáře by se měl strom zasadit současně s narozením dítěte; pokud toto dodržíme, strom bude dítěti celý život dodávat energii a sílu. Proto bychom měli tento měsíc sázet vrby.

Vrby jsou vysoce variabilní stromy. V posledních letech se využívají často jejich kultivary. V přírodě můžeme najít obrovské vzrostlé vrby. Ale také můžeme narazit na vrbu, která může dorůstat do maximální výšky 8 cm. Mezi tyto druhy patří horská plazivá vrba. Ta dorůstá do velikosti 3-8 cm a je tak nejmenším rostoucím stromem v ČR. Můžeme na ni narazit především v Krkonoších a Jeseníku, především v nejvyšších oblastech těchto pohoří, kde vytvářejí kobercovité porosty. Vrby mohou být statné stromy nebo keře, mohou mít větve vzpřímené i převislé, společným znakem je však pružnost. Vrby jsou rychle rostoucí stromy, proto mají měkké dřevo, jsou poměrně krátkověké. Často rostou na březích potoků, u rybníků a nádrží, někdy i na stinných loukách. Mají hluboké kořeny - to aby se dostaly k vodě, kterou potřebují k životu.

                Kam vrbu zasadit? Výběr místa je poměrně snadný. Vrbám nevadí ani slunce ani stín. Jediné co potřebují je humózní půda. Pokud vrbu zasadíme do „pískoviště“, tak nám uschne. K zasazení stačí vykopat hlubokou jámu, kterou prolijeme vodou tak, že nám v ní bude stát voda. Následně do jámy umístíme sazenici a zasypeme hlínou. Stromek upevníme tak, aby byl kolmo k půdě, hlínu udusáme a opět zalijeme dostatečným množstvím vody. Než se nám vrba uchytí, zaléváme častěji a po větších dávkách. Jakmile se vrba rozroste, najde si vodu a vláhu sama. Pozor při instalaci u zahradního jezírka - kořeny vrby jsou dlouhé, a táhnou za vodou a mohou tak nenávratně poškodit folii v jezírku. Navíc nám budou svým listím na podzim jezírko silně znečišťovat.

                Nejčastěji se můžeme setkat s vrbou smuteční, vrbou jívou a vrbou bílou.

• Salix alba (vrba bílá nebo smuteční) je největší druh vrby, se kterým se u nás můžeme setkat, dorůstá výšky až 20m. Vyznačuje se mohutným kmenem a tenkými převislými větvemi.
• Salix Capri (vrba jíva) známá pro své sametové květy, zvané kočičky. Často se vyskytuje v podobě kultivarů. V této podobě má tenký kmínek s četnými převislými větvemi. Ve volné přírodě je spíše keřovitého charakteru. Do zahrady přiláká spoustu opylovačů, zejména včely.
• Salix fragilit (vrba křehká) je stromovitého vzrůstu. Opět častý kultivar, při častém stříhání vzniká „hlava“, ze které vyrůstají drobné naoranžovělé větvičky.
• Salix integraf, Salix flamengo jsou kultivary, které se staly v poslední době velmi oblíbenými v zahradách. Jdou pěstovat jako keře nebo jako stromky s hubeným kmínkem. Pro tyto vrby jsou typické narůžovělé, či naoranžovělé lístky, především v jarním období na nových větvičkách.
• Salix repens (vrba plazivá) je ohrožený druh. Je nízkého vzrůstu, uvítá chladnější podnebí. Potřebuje vlhký biotop, kde není příliš ostré slunce.

Vrby se nevyužívají pouze jako okrasné stromy. Jsou často využívány pro svoje léčivé účinky. Léčí nespavost, utišuje bolesti a snižuje teplotu. Dále mají léčivé účinky na kožní onemocnění a urychlují hojení ran. Na tyto problémy se používá nejčastěji kůra a mladé lístky. Dále je to významná medonosná rostlina, která do vaší zahrady přiláká řadu krásných opylovačů.

Autor: Radim Dvořák © Alexi TAUZIN - Fotolia.com