Vyprahlá zahrada

Srpen si děti představují jako druhou půlku prázdnin. Hlavní sezóna dovolených se také pomalu chýlí ke konci. Léto je však v plném proudu. Obzvlášť v tomto roce nás léto zahrnulo spoustou slunce, tropických dnů a srážky jsou v nedohlednu. V těchto dnech dostává zabrat nejen náš organismus, ale také naše zahrádka, která by nyní mohla připomínat poušť. V takovýchto vedrech musíme zahrádce pomoci, pokud nechceme, aby nám veškerá úroda uschla a naše celoroční práce přišla vniveč.

Nejjednodušším způsobem je zavlažování zahrady. Zahradu kropíme každý den. Pokud je dostatek vody ve studni nebo jímce, kam jsme během dešťů akumulovali dešťovou vodu, kropíme ráno i večer. Nikdy nekropíme přes den, pokud svítí slunce a je teplo. Teploty nad 30 stupňů Celsia jsou pro zahradu rizikové. V těchto teplotách rychle odchází vlhkost ze zahrady. Pokud bychom kropili v takovémto vedru mezi desátou ranní a sedmnáctou podvečerní hodinou, rostliny bychom spálili. Kapky vody totiž fungují v takovémto teplu jako lupa, která zněkolikanásobuje intenzitu slunečního záření.

• Trávník – kropíme ráno i večer. Ideální je zavlažovací systém. Pokud jej nevlastníme, stačí zakoupit násadu na hadici, která nám ušetří několika minutové stání u trávníku. V tomto horkém počasí příliš nesekáme trávu a necháváme ji delší. V delší trávě se drží déle vlhkost a trávník se tolik nevysušuje. Pokud trávník přeroste, použijeme sekačku, která je vybavena mulčovací technologií. Rozdrcená tráva, která je vpravena zpět do země také snižuje výpar a zvyšuje vlhkost uvnitř trávníku.
• Zeleninová zahrádka – potřebuje největší pomoc. Na té totiž závisí celá letošní úroda. Zaléváme opět ráno i večer. Plodiny, které zde pěstujeme, potřebují dostatek energie pro růst. Proto potřebují neustálý přísun vody. Plodiny na zahrádce se snažíme nekropit jako trávník. Voda na listech dává prostor pro růst plísní a různých chorob, které rostlinky s plody napadají. Pokud je to možné, zaléváme tyto plodiny konví přímo u stonku. Dále rozrýváme povrch, aby nám zemina neztvrdla a rostliny nedusila.
• Skalky a svahy – zaléváme obdobně jako trávník. Voda na listech jim příliš nevadí. Musíme jen dávat pozor, abychom nezalévali rostliny, které jsou rozpálené od slunce. Skalky stačí většinou zalévat jednou denně. Vyšší a hustší porost zadrží vlhkost delší dobu, proto skalničky nejsou tak náchylné.
• Stromy a keře – musíme rozdělit na užitkové a okrasné. Okrasné stromy a keře můžeme kropit, zalévat, jak je libo. U stromů a keřů, které máme především kvůli plodinám, musíme postupovat opatrněji. Může zde nastat podobný problém jako u rajčat, paprik a podobně - tyto stromy jsou náchylné na choroby, proto je nekropíme i s listy. Zaléváme stejně jako zeleninovou zahrádku konví. Kolem stromu provzdušníme zemi, aby byla zemina dostatečně prokypřená.

Nyní je zahrada ochráněná proti vedru a my se můžeme schovat do stínu a vychutnávat chlazené nápoje.

Autor: Radim Dvořák© strubel - Fotolia.com