Zakládáme zahradu 2

V minulém článku jste se dozvěděli o několika druzích zahrad. Druhy zahrad jdou dobře kombinovat. Neměli bychom to ale příliš přehánět. Pokud máme pro tvorbu zahrady cit, kombinací dvou až tří druhů zahrad můžeme docílit krásného místa pro relaxování a nepopsatelného vizuálního zážitku, který nám budou závidět nejen sousedé.

• Francouzská zahrada – důležitým prvkem je výhled do volné krajiny, aleje a keře upravené do barokních tvarů. Často se zde využívají velké vodotrysky a rybníky s klidnou hladinou. Nepostradatelným prvkem jsou zde sochy.
• Anglická zahrada – dominantou jsou zde stromy ve formě solitérů nebo skupinek stromů, které střídají louky a pastviny. Do krajiny zapadají i jezírka a rybníčky, které jsou osázeny vrbami a okrasnými keři. Měla by zde být zdůrazněna přírodní krása.
• Orientální zahrada – typickým prvkem jsou jezírka a potůčky, ty jsou doplňovány kameny, které mají symbolizovat hory a stromy, převážně bonsajového vzrůstu. Důležité je zde měřítko a elegance. Častým prvkem jsou zde japonské javory, které zaujmou barvou listů. Dále vodní rostliny, jako je lotos nebo leknín. Tyto zahrady potřebují dostatek prostoru. Každý kámen i keř zde musí mít svoje přesně dané místo tak, aby harmonicky zapadal do konceptu zahrady.
• Tropická zahrada – tyto zahrady jsou v našich zeměpisných podmínkách vloženy pod střechy skleníků, kde se udržuje dostatečná teplota a vlhkost pro rostliny. Pro tyto zahrady je typická vlhkost a neprostupnost. Významným prvkem jsou zde palmy, masožravé rostliny a drobná jezírka s tropickými druhy ryb a obojživelníků.
• Užitková zahrada – typické jsou geometrické obrazce, které tvoří jednotlivé záhony pro plodiny, které jsou zde pěstovány. Jako stavební prvky jsou zde využívány dlažební kostky ve formě chodníčků.
• Rozárium – zahrada tvořena především altánky a keři. Jsou zde v drtivé většině využívané různé druhy růží. Tento typ zahrady je často využíván jako veřejná zahrada či park, kde jsou předvedeny různé odrůdy růží.
• Vodní zahrada – plná jezírek, rybníčků, potůčků i tůní. Tato zahrada je velikým lákadlem vodních i suchozemských živočichů, zejména žab, ryb a ptactva. Důležitý je zde sklon a systém přepadů, díky kterým funguje koloběh vody v této zahradě. Dále se zde vysazují vlhkomilné a vodní rostliny, keře, trávy, ale jen minimum stromů.
• Bahenní zahrada – hlavním účastníkem tohoto druhu zahrad jsou vlhkomilné rostliny. Tuto zahradu lze vytvořit i na zahradách suchých za pomoci jezírkové fólie. Takto vytvořená bahenní zahrada následně zvýší vlhkost na zahradě a zlepší její klima; pomohou k tomu vytvořená vyhrazená místa, která jsou silně zamokřená a osázena vlhkomilnými druhy. Do této zahrady lze dobře zakomponovat rašeliniště, kde se budou vyskytovat masožravé rostliny, vřes a podobně. Často se využívá dřevěných chodníčků, které přes zamokřená území vedou.
• Atriová zahrada – typická svojí menší velikostí a umístěním. Původně pravoúhlá místnost, která vznikla v Římě; v dnešní době už platí pouze to, že je osvětlená seshora a měla by být ohraničená. Měl by zde být vyhrazen prostor k sezení a relaxování. Tato zahrada jde dobře kombinovat se zahradou tropickou.

Autor: Radim Dvořák