Dobrovolníci pomáhají na Šumavě obnovovat rašeliniště

Dobrovolníci v oblasti Cikánské slatě na Modravsku pomáhali s revitalizací části rašeliniště. Rašeliniště jsou jedním z největší pokladů šumavské přírody, v minulosti ale mnohé z nich lidé kvůli intenzivnějšímu lesnictví, zemědělství či těžbě rašeliny odvodnili a poškodili. Správci národního parku se cenná území pokoušejí postupně revitalizovat od roku 1999, poslední tři roky v tom pomáhá i veřejnost.
Letos se akcí pro veřejnost zúčastnilo kolem tří stovek dobrovolníků. Celkem se za 12 let podařilo revitalizovat na 500 hektarů rašelinišť. Na Šumavě je jich ale až kolem 6000 hektarů, z toho zhruba dvě třetiny byly odvodněné. Práce na revitalizaci tak nejsou zatím ani v polovině.
Revitalizace spočívá v tom, že hluboké rýhy vyhloubené dříve kvůli odvodnění, se přehradí dřevěnými hrázkami. Úkolem dobrovolníků je pak rýhy zasypat zeminou a rašelinou z okrajových břehových valů, větvemi, drny a dalším materiálem. Vkládá se tam i rašeliník a rostliny. Cílem je, aby odvodňovací kanály co nejrychleji zarostly mokřadní vegetací a z krajiny zmizely. Zasypáním se zvýší hladina vody, která se dostane k povrchu, jak to má na rašeliništi být.
Vědci z parku rašeliniště zároveň podrobují výzkumu. Sledují jak původně nenarušené plochy, tak odvodněná a revitalizovaná území. Po revitalizaci nejrychleji reaguje voda. Trvá asi osm let, než se v obnoveném prostředí začnou ve větší míře tvořit rašeliníky a rašelinotvorné rostliny.
Během jednoho dne může na revitalizaci pracovat nejvíce 14 dobrovolníků. Rašeliniště jsou totiž citlivá i na sešlap. Kdyby na nich pracovalo najednou víc lidí, mohla by se rašelina se stěsnat a hůř držet vodu. Veškeré potřeby, které jsou k práci potřeba, na místo dopravují lidé. Stejně tak materiál na přehrazení rýh, které pro park vykonává dodavatel.
Na pomoc šumavským rašeliništím se vydávají místní lidé, návštěvníci Šumavy, skauti, nevládní organizace a nově i firemní týmy.