Dub zimní

Červenec je přelomem v keltském kalendáři stromů. V osmém dni tohoto měsíce totiž končí měsíc dubu letního. V červenci, konkrétně 8. 7. začíná měsíc jeho bratra, dubu zimního. Tento strom bude kalendáři vládnout až do čtvrtého srpna. Dub zimní je statný strom, který dosahuje výšky do 20 až 40 metrů. Záleží na vhodnosti prostředí, které k růstu potřebuje. Oproti dubu letnímu má méně rozvětvenou korunu a nemá ji tak kulatou. Listy mívá zřetelně řapíkaté. Není to však bezprostřední rozlišovací znak od dubu letního. To je způsobeno především častým křížením těchto druhů. V České republice je dub zimní stálým obyvatelem, stejně jako v celé střední Evropě. Je rozšířen jak v nížinách, tak i v podhůří. Ve vyšších oblastech neroste. Vyskytuje se v původních doubravách, smíšených lesích i v parcích. Půda pro jeho růst je ideální s vyšší kyselostí a dobrou propustností. Dub zimní se také využívá v lékařství. Vývar se využívá při průjmech a střevních potížích. Kůra mladých stromů se pak používá k zastavení krvácení, má zároveň protizánětlivé účinky. Nejstarší stromy, které se rostly v ČR a padly rukou člověka, dorostly do úctyhodných rozměrů. Ctiborův dub s obvodem kmene 9 metrů, Albrechtický s obvodem kmene 12 m. Tyto duby zde stály 800-1000let.

V zahradách se častěji využívají kultivary dubů a dub letní. To je způsobeno tvarem koruny, respektive její kulatostí. Dub zimní má protáhlejší korunu a není tolik rozvětvený. Někdy svým vzhledem může připomínat prostříhaný topol. Lze jej však využít, avšak při častém zastřihávání nebo tvarování. Velice hezky vypadá v kombinaci s dubem letním v živých plotech. Zajímavě vypadají měnící se listy a tvary korun. Dub zimní lze tvarovat jako poléhavý strom, který můžeme využít jako dekoraci zahrady. Jelikož roste velice dlouho, bude naši zahradu zkrášlovat několik stovek let. Pokud jej nepokácíme, což by byla veliká škoda. Je to totiž ochránce zahrady, který ve své koruně i kůře schová spoustu vzácných obyvatel zahrady.

Autor: Radim Dvořák © Joachim Heller - Fotolia.com