Kvalita zahradnictví a zahradních center je v České republice velmi různorodá. Našli jste při vašich toulkách za pořizováním nových rostlin do zahrady novou prodejnu, která Vás něčím novým příjemně překvapila ? A nebo naopak - navštívili jste zahradnictví, kde Vás i přes jeho proslulost něco nemile překvapilo ? Špatný sortiment okrasných dřevin ? Nepříjemný personál ?Pořádáte výstavu květin , nebo jinou výstavu se zahradní tematikou ? 
Pampelišky nejsou plevel
Pampeliška neboli smetánka lékařská. Pod tímto názvem si každý vybaví žlutou hlavičku a dutý stvol, ze kterého vytéká bílá míza. Pampeliška ve skutečnosti obsahuje několik stovek sobě podobných druhů. Druhy jsou si morfologicky poměrně podobné. V České republice se vyskytuje asi 200 druhů, z čehož je jich asi 100 popsaných. Nejhojnějšími druhy jsou pampeliška křídlatá, bezzubá, záhadná a upravená. Tato plevelná a vytrvalá bylina roste na loukách, okrajích lesů, ve městech, parcích i zahradách. Je to velice přizpůsobivá rostlina, proto na ni můžeme narazit i na betonovém náměstí v místech, kde se objeví mezi dlažebními kostkami drobná škvírka. Toto je způsobeno především velice dobrou schopností rozmnožovat se. Po odkvětu se květ pampelišky přemění na kouli plnou semínek, která jsou roznášena větrem a opatřena „padáky“, za pomoci kterých jsou schopna doletu až 8 km.
V ČR se nachází asi 100 popsaných druhů pampelišek.
Pampeliška na zahradě může představovat spojence i nepřítele. Tuto bylinu můžeme v květu spatřit od dubna až do konce června, v tuto dobu může být naše zahrada žlutým kobercem. Problémy začínají po dvou týdnech. Pampelišky začnou odkvétat a krásný koberec se změní v šedý, ze kterého se uvolňují poletující semínka, která nám zaplaví zahradu. Tato semínka jsou nepřáteli alergiků, ale jsou nepříjemná také pro ostatní lidi, kteří mezi nimi musejí kličkovat.
Pampeliška na užitkovém záhoně = jeden z největších plevelných nepřátel. Na záhoně se jí daří ještě mnohem víc než jinde, jelikož je pohnojená a má zde dostatek dusíku. Jak ji vlastně můžeme odstranit? První možností je ruční odplevelení. Tato činnost je poměrně náročná, pampelišky mají hluboké a tuhé kořeny. Pokud však budeme předvídaví a vrhneme se do této činnosti už brzy na jaře, kdy se ukážou první lístky této rostliny, zamezíme přemnožení a máme z půlky vyhráno. Stále nejpoužívanější odstraňování je pomocí chemie. V obchodech nalezneme spoustu přípravků k hubení plevele. Musíme dávat pozor, na co tyto přípravky účinkují a měli bychom chránit rostliny či sazenice, které máme na zahradě vysázeny.
Pampeliška není jen škůdce. Ne nadarmo se této bylině říká smetánka lékařská. Mladé lístky se výborně hodí do salátů. Do polévky naopak můžeme na drobno posekat mladé kořínky, které jsme řádně očistili. Kořen obsahuje inulin, který je vhodný pro diabetiky, listy pak vitamíny A, B i C. Pokud máte zálusk na pampeliškový med, pro výrobu budete potřebovat asi 500 květů, ze kterých odstraníte zelené hořké části. Pro tyto vlastnosti je dobré pampelišky na zahradě v určité míře nechat. Přemnožení můžeme zamezit prevencí. Stačí před odkvětem posekat zahradu, tím zamezíme poletu semen. Posekanou trávu vyhrabeme, ta totiž zpomaluje růst trávníku a podporuje růst plevele.
Autor: Radim Dvořák© artburger - Fotolia.com