Kvalita zahradnictví a zahradních center je v České republice velmi různorodá. Našli jste při vašich toulkách za pořizováním nových rostlin do zahrady novou prodejnu, která Vás něčím novým příjemně překvapila ? A nebo naopak - navštívili jste zahradnictví, kde Vás i přes jeho proslulost něco nemile překvapilo ? Špatný sortiment okrasných dřevin ? Nepříjemný personál ?Pořádáte výstavu květin , nebo jinou výstavu se zahradní tematikou ? 
Plochy ozimé řepky vzrostly
Plochy žlutě kvetoucích řepkových polí se v letošním roce opět rekordně rozšíří. Podle výsledků šetření ministerstva zemědělství (MZe), oseli zemědělci ozimou řepkou a řepicí bezmála 420.000 hektarů. Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby reagují pěstitelé na vysoké výkupní ceny plodiny. Trend, kdy řepka spolu s obilím vytlačuje z polí ostatní plodiny, označuje šéf agrárníků přesto za škodlivý.
Řepka je vysoce zisková a zemědělci reagují přirozeně tak jak mají, to znamená, pěstují plodiny, které jim přinášejí zisk. Zatímco dnes farmáři prodávají tunu řepky za 11.000 korun, zhruba před čtyřmi roky, než se v Česku naplno rozjela podpora produkce biopaliv, to bylo kolem 6000 Kč. Pěstování řepky se tak narozdíl od řady jiných plodin zemědělcům vyplatí.
Farmáři během podzimního setí mírně navýšili také plochy obilovin. Ve srovnání s výsledky loňského šetření, které pro MZe vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ), přibylo polí s ozimy, a to o dvě procenta na 984.000 ha.
Naopak plochy vojtěšky a zejména víceletých pícnin výrazně klesly, což podle Veleby souvisí se snižováním stavů hospodářských zvířat, pro něž slouží pícniny jako krmivo. Rostlinná výroba přitom znamená z větší části produkci surovin, zatímco živočišná výroba představuje přidanou hodnotu, tedy zisk a zaměstnanost. Šanci pro budoucí uplatnění rostlinné produkce vidí zemědělci také v jejím větším využití k energetickým účelům.
Podíl pícnin, které mimo jiné omezují erozi půdy, by mohla zlepšit nedávno obnovená státní podpora budování bioplynových stanic, u nichž by část spalovaného substrátu představovala právě víceletá pícnina. Na změně struktury osevů se podílí také nekoncepční agrární politika českých vlád.
Obiloviny a řepka loni dohromady zabíraly již 74 procent osevních ploch, což je o 20 procent více než po druhé světové válce. Řepka se v roce 1946 pěstovala jen na necelém jednom procentu polí. Naopak z polí výrazně ustoupily brambory, cukrovka nebo zelenina.
Plochy řepky v posledních letech každoročně rostou zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Od června 2010 se v Česku podíl biosložky v benzinu zvýšil z 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent.