Polykarbonát vítězí nad sklem
V posledních letech je na českých zahradách vidět zajímavý jev. Zatímco před 5-6 lety na zahradách výrazně dominovali okrasné rostliny – především pak jehličnaté dřeviny, dnes je situace výrazně jiná. Majitelé zahrad se vracejí k tomu, od čeho po roce 1988 houfně utíkali – totiž k pěstování zeleniny.
Důvodů, proč tomu tak je , bude celá řada. Tím prvním, a asi tím nejdůležitějším je zřetelný důraz na kvalitu potravin. Čeští zákazníci jsou již otráveni celou řadou zpráv a nekvalitních potravinách dodávaných velkými obchodními řetězci na tuzemský trh se zeleninou. Zároveň spousta z nich podlehla jedné z posledních novinek – biopotravinám, a tak si zkrátka chtějí vypěstovat vlastní ovoce a zeleninu doma na zahrádce. Je to levnější, a patrně i zdravější způsob - a navíc pocit je z toho úplně jiný než z kupované zeleniny.
Dalším důvodem je určitě možnost snadného pěstování zeleniny. V českých klimatických podmínkách rozhodně nemáme takové možnosti jako v jihoevropských státech (odkud se zelenina ve velké míře dováží) – Španělsku, Řecku nebo Itálii. Období, kdy lze efektivně doma na zahrádce pěstovat zeleninu, se u nás pohybuje tak kolem 4-5 měsíců, záleží podle lokality a nadmořské výšky. Pěstební sezonu je však možné výrazně prodloužit díky pěstování ve fóliovníku nebo skleníku. Dávno pryč je doba, kdy skleníky a hlavně fóliovníky bývaly nevzhlednými stavbami ukrytými v rohu zahrady. Dnešní stavebnicové systémy jsou esteticky i funkčně zcela jinde, a o to více získávají na popularitě.
Díky novým materiálům získávají skleníky daleko lepší funkční vlastnosti. Tou hlavní změnou, která nastala oproti minulým letům, je čím dál větší poptávka po polykarbonátových sklenících, než po zasklení klasickým sklem. Sklo je klasický materiál pro zasklení skleníků, výhodou je výborná propustnost slunečního záření (až 90%), má vynikající odolnost vůči UV záření i vůči chemickým vlivům. Sklo však může praskat vlivem teplotní dilatace stavby, není odolné proti mechanickému poškození, neodolá většímu krupobití a hlavně má velice špatné tepelně izolační vlastnosti. Komůrkový polykarbonát (PC) – má výbornou světelnou propustnost (až 80%), struktura dutinek způsobuje žádaný rozptyl dopadajícího světla do skleníku. Dutinkové polykarbonátové desky jsou také prakticky nerozbitným materiálem, takže určitě nehrozí popraskání desek vlivem tepelné dilatace nebo jiné poškození. Desky lze prorazit pouze ostrým předmětem (nůž), který se do nich zarazí – deska však okolo nepraskne. PC desky mají oproti sklu jednu zcela výjimečnou vlastnost, a tou jsou jejich vynikající tepelně izolační vlastnosti. PC desky jsou vynikajícím řešením, zejména pokud chcete skleník v zimě temperovat – je lépe vybrat typ se silnějšími deskami s lepší tepelnou izolací. Platí přímá úměra, čím silnější deska – tím lepší izolace.
Další, a rozhodně ne nevýznamnou výhodou hovořící pro polykarbonátové skleníky, je jich snadná přeprava a montáž. Polykarbonát je lehký materiál, a proto stavbu skleníku zvládne i běžný maloobchodní zákazník, který si skleník pořídí. Odpadají potíže s rozbitým sklem – mechanická odolnost polykarbonátu je oproti sklu nepoměrně vyšší, při montáži svépomocí rozhodně polykarbonátovou desku na rozdíl od skla nerozbijete, a ani se o ní neříznete.
Dříve byly na zahradách opravdu vidět jen klasické skleníky z čirého nebo mléčného skla. Dnes už ale skore sklo–polykarbonát vychází lépe pro nový materiál. Díky klesajícím cenám pak polykarbonát atakuje cenu foliovníků , a zdá se, že se stane dominantním materiál pro zastřešení skleníků i pařenišť.