Kvalita zahradnictví a zahradních center je v České republice velmi různorodá. Našli jste při vašich toulkách za pořizováním nových rostlin do zahrady novou prodejnu, která Vás něčím novým příjemně překvapila ? A nebo naopak - navštívili jste zahradnictví, kde Vás i přes jeho proslulost něco nemile překvapilo ? Špatný sortiment okrasných dřevin ? Nepříjemný personál ?Pořádáte výstavu květin , nebo jinou výstavu se zahradní tematikou ? 
Údržba zeleně v Českých Budějovicích stojí desítky milionů
Čtvrtinu výměry Českých Budějovic zaujímá zeleň, město na její údržbu a regeneraci vynaloží ročně desítky milionů korun. Jen na běžnou údržbu zeleně na sídlištích Vltava, Máj, Šumava a Pražské předměstí je letos v rozpočtu téměř 14 milionů korun, na pět milionů přijde například údržba zeleně ve Stromovce. Další výdaje jsou nutné na kácení, prořezávky a novou výsadbu. Statisíce jdou do zeleně v rámci regenerace sídlišť a veřejných prostranství.
Nazvat České Budějovice zeleným městem není přehnané, i bez lučních pozemků v okrajových částech tvoří zeleň zhruba sedmnáct procent rozlohy města. Jedná se nejen o městské parky a sady, ale i o přírodní krajinářské parky, lesní porosty na okrajích města, vnitroblokovou zeleň, zahrádkářské kolonie i o volné travnaté plochy.
Jen veřejná zeleň, o kterou se stará město, se rozprostírá na více než 200 hektarech. Městská zeleň tvoří významnou stabilizační složku životního prostředí a zároveň slouží občanům pro trávení volného času.
Za stromy, které musely být v loňském roce na veřejných prostranstvích vykáceny, nechalo město letos vysadit 170 nových stromů. Spolu s výsadbou 130 keřů to přišlo na 803.000 korun. Nejčastěji se jednalo o lípy a javory, přibyly však i duby, kaštany, jasany a platany. Městskou zeleň obohatily také méně známé druhy, jakými jsou například původem čínská paulovnie a nebo lyriovník a dřezovec pocházející ze Severní Ameriky.
Při výsadbě je nutné respektovat vedení inženýrských sítí a jejich ochranné pásmo, o druhové skladbě však rozhoduje i velikost stromu v dospělosti. Jedná se tedy o investici, jejíž promyšlenost docení až příští generace.
Zejména městské parky mají v historii města svou samostatnou kapitolu. Například park Na Sadech vyplnil plochu mezi středověkými hradbami a vnějším okruhem pozdějšího barokního opevnění. Podle plánů schwarzenberského inspektora zahrad Rudolfa Váchy, jenž je autorem i zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou, byl vybudován v letech 1874 - 1880.
Vypuštění Krumlovského rybníka v roce 1802 vytvořilo prostor pro park Háječek a takzvané Krumlovské aleje. Park svého času hostil i malou zoologickou zahradu a posléze botanickou zahradu v okolí hvězdárny a planetária. Původní řešení Sokolského ostrova spolu s jeho přeměnou na další městský park je dílem architektů Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla z roku 1936.
Během let některé českobudějovické parky sice změnily svou dispozici, avšak většina z nich je pro svou významnou ekologickou, estetickou, mikroklimatickou i rekreační funkci registrována jako významné krajinné prvky.