Začínám období rododendronů a azalek

Pěnišník neboli rododendron, azalka neboli rododendron. Jaký je v tom rozdíl? Díky trochu nešťastnému používání si spousta lidí myslí, že rododendron a azalka je něco jiného. Opak je pravdou. Azalka patří stejně jako pěnišník do rostlin, které řadíme do rodu zvaného Rhododendron. Rododendron je tedy pouze rod, do kterého patří jak azalka, tak často zaměňovaný pěnišník. Rozdíl mezi pěnišníkem a azalkou je zřejmý. Mají jiný tvar květu. Azalky mají na rozdíl od pěnišníku na první pohled viditelné dřevnaté stonky.

Rhododendron je rod, ne rostlina. Patří sem pěnišník i azalka.

 Největší rozdíl je následující. Pěnišník je stálezelený keř. Naproti tomu azalky jsou poloopadavé a opadavé. Společnými znaky jsou podmínky, které tyto rostliny vyžadují. Potřebují dostatečnou půdní i vzdušnou vlhkost. Také je potřeba rostliny chránit proti úpalu. Proto je vysazujeme do polostínu. Jelikož patří do čeledi vřesovcovitých, potřebují podobný substrát jako vřesy a vřesovce. Ideálním substrátem je tedy rašelina.

Rýč, pracovní rukavice, konev s vodou.

Jak rododendron zasadit? Nejdříve vykopeme dostatečně velkou jámu tak, aby se do ní vešlo dostatečné množství hlíny. Na dno nasypeme vrstvu štěrku a písku. Tato vrstva nám bude sloužit jako drenáž. Hlínu z jámy smícháme s kompostem. Tuto směs nasypeme na štěrk. Nezaplníme však celou jámu. Půlka jámy by měla dále patřit rašelině, tou dosypeme zbytek jámy. Nyní zasadíme rododendrony, obsypeme rašelinou a přitlačíme rostlinu do země, aby se nevyvracela. Následně zalijeme. Na zálivku musíme dávat v prvních měsících dostatečný pozor, rostliny jsou náchylné na zaschnutí.

Bohaté a pestré květy rostlin z rodu Rhododendron, spatříme již v květnu a červnu. Květy vydrží déle, pokud bude mít rostlina dostatek vláhy. Po odkvětu s odstupem asi čtyř týdnů olámeme větvičky s odkvetlými květy. Tím docílíme většího rozvětvení a příští rok budeme mít hustší korunu bohatou na květy. Také ulomená větvička vypadá přirozeněji než ustřihnutá. Rostliny by neměly tvořit plody, může pak další rok vynechat kvetení. Na podzim rododendrony zakryjeme, nejsou zvyklé na tuhé mrazy, které by je mohly poškodit, vynecháme také okopávání, mohli bychom poškodit kořeny. Rostliny pocházejí z míst, kde rostou v kyselé půdě, v málo rozloženém humusu, proto mají mělké kořeny. Pokud je potřeba hlínu prokypřit, pouze ji prohrábneme malými hráběmi a to jen zlehka. Nyní už stačí čekat a vychutnat si pestré květenství tohoto rodu.

Autor : Radim Dvořák