Alejí roku 2011 je lipové stromořadí u Vavřince v Moravském krasu
Novodvorská lipová alej, kterou turisté najdou nedaleko obce Vavřinec na Blanensku, zvítězila v anketě Alej roku 2011. Jde o nejzachovalejší stromořadí v Moravském krasu. Nadšenci alej průběžně opečovávají a dosazují nové stromy. Výsledek prvního ročníku soutěžní ankety ve Vavřinci vyhlásili pořadatelé z ekologické organizace Arnika.
Cílem ankety je upozornit na krásu i ekologickou důležitost alejí v české krajině. Soutěžní ankety se zúčastnilo více než 50 alejí. Tu nejzajímavější pak hlasováním vybíralo 5288 lidí. Návštěvnost webové stránky s anketou byla přes 26.000 lidí.
Novodvorskou alej nechal vysázet v první polovině 19. století hrabě Hugo Salm. Bývala součástí stromořadí, které spojovalo Blansko, Obůrku a hrad Blansek. Od roku 1994 má alej složená z lip srdčitých a velkolistých status památného stromořadí. Největší lípa má obvod kmene 415 centimetrů.
Alej prochází postupnou obnovou. Vzniklé mezery postupně zaplňují klony památných lip vypěstované v dendrologické zahradě v Průhonicích u Prahy. Na obnově se podílejí studenti, odborníci ze správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, myslivci ze Sloupu na Blanensku a hasiči z Vavřince. Vesnice Vavřinec, v jejímž katastru se alej nachází, letos získala ocenění Vesnice roku Jihomoravského kraje.
Na druhém místě v anketě Alej roku 2011 skončilo stromořadí na ochranné hrázi na pravém břehu Moravy nedaleko Uherského Hradiště. Aleje, které se umístily na prvních dvou místech, jsou ilustrativním příkladem toho, jak k alejím můžeme přistupovat. Zatímco ta první má široké nadšenecké pole, které se o ní stará, tak alej v Uherském Hradišti čelí z projektových důvodů hrozbě vykácení. Místní lidé proti kácení bojují. Uherskohradišťská alej díky jejich vytrvalosti dostala zvláštní cenu Arniky.
Ekologové v Česku dlouhodobě kritizují kácení alejí u silnic, které silničáři považují za hrozbu pro řidiče. V posledních osmi letech zmizelo jen z okolí silnic nižších tříd víc než sto tisíc stromů. Velké plošné kácení se uskutečnilo například v roce 2008. Na podzim následujícího roku zákonodárci schválili novelu, která kácení omezila tím, že zpřísnila povolovací mechanismus a zavedla také povinnost vysazovat náhradní stromy. U větších stromů musejí silničáři žádat o povolení ochránce přírody.
Ministerstvo dopravy se ale podle Arniky snaží dosáhnout zrušení změn z roku 2009, a to prostřednictvím novely zákona o pozemních komunikacích. Pokud by novela prošla, silničáři by znovu nemuseli žádat o povolení. Příští týden se novelou začne zabývat Poslanecká sněmovna.